Ročník: Kdykoliv, nejčastěji 6-7 třída. Ideální i před Vánocemi nebo pro neplánované, nepřipravené suplování. Dá se hrát i početnou třídou.
Téma: Jakékoliv, ideální pro „tupárny“, které potřebují hodně opakování. Desetinná čísla, zlomky, převody jednotek, příklady se závorkami, obvody a obsahy,…
Příprava: Příklady na dané téma (v nouzi se dá i bez přípravy)
Pedagogicky: Líbí se mi tento styl procvičování, protože se děti pár minut fakt soustředí a snaží poradit si se zadáním samy. Pak je fáze uvolnění, 30 sekund je nechám si povídat zážitky, než si vymění sešity. Pak je fáze AHA, kdy zjistí, jak to mělo být. A zase chvilka relaxu, když se počítají body. A následuje další fáze soustředění, kdy se snaží aplikovat předchozí postup na nové zadání. Nespočítá se moc příkladů, ale i tak to má velký efekt.
Hru (6. - 7. roč.) hrajeme tak jednou za měsíc, v pozdějších ročnících méně. Je vhodná i pro občasné opakování více témat, např. jedno kolo desetinná čísla, další kolo zlomky, na závěr něco netradičního (např. 9,5 + 29,7 + 21,1 + 0,5 + 0,3 + 0,9), klidně jeden příklad za 3 body (podle času). Taky se dá poslední kolo dát ve formě nějakých logických šifer, hlavolamů.
Když jeden tým vyhrává pravidelně, dá se před hrou losovat. Dejte si se sousedem Kámen – papír – nůžky, kdo vyhraje, zvolí si tým.
Popis: Třídu rozdělíme na dvě skupiny, klasicky písemkovsky, „skupina A“ (sedí v lavicích vlevo) je jeden tým, „skupina B“ druhý. Týmy si zvolí jména týmů (moc se s tím nemažu, co slyším první, to píšu. Je to sranda, když se tým jmenuje „Třeba…“, nebo „“Neber mi to“. I název hry jsem si přivlastnila z názvů dvou týmů, se kterými jsme tuto hru hrávali.
Výhodou je, že vedle sebe v lavici vždy sedí soupeři a tím pádem nepodvádí opisováním. A když podvádí, nevadí to tak moc, protože se „vypárují“ a neovlivní podváděním výsledek skupiny. Celkově je ale vedu k tomu, že každý jsme nějaký a že v každém týmu jsou různí lidé a že výsledek často ovlivňují právě ti, kteří přinesou týmu těch pár třeba malých bodíků. Takže každý bod se počítá.
Vlastní hra funguje v několika kolech (většinou za hodinu stihnu tak 4 kola, jak kdy). Na tabuli napíšu 4 příklady a žákům nechám čas, aby je vypočítali. Pak akci stopnu („Masterchef, ruce nahoru!“). Žáci si vymění v lavici sešity a nastává opravování.
Během opravování píšu já na tabuli nejen výsledky, ale jakoby to před nimi počítám nahlas, u toho připomínám postup („Sčítáme, takže sečtu desetiny s desetinami, představím si, že jsou desetinné čárky pod sebou, výsledek je 0,73…“). Děti sousedovi píší k příkladům buď „fajfku“ nebo křížek a na konci napíšou počty bodů. Sešity si vrátí zpět.
Nastává fáze sčítání. „Nejprve sečteme tým Hugo, takže Kvídové odpočívají. Kdo z vás má 4 body? 3 žáci? Takže třikrát 4, to je 12 bodů. Kdo z Huga má 3 body? Takže 5x3 je 15, dohromady 27 bodů. Kdo má 2 body? 4 x 2 je 8, dohromady 35 bodů. Kolik má 1 bod? Celkem má tým Hugo 38 bodů. „ Zapíšeme, a stejně vypočítáme i body druhého týmu. Kupodivu je to dost rychlé a dá se, děti i kontrolují to sčítání, funguje to dobře. A pokračujeme dalším kolem.
Hra je super proto, že není jenom „kontrolní“, ale i „učící“. Dává možnost slabším žákům, aby na prvním kole zjistili, „jak se to vlastě dělalo“, a v druhém kole to použít. Někdy (když jim to moc nejde, když opakujeme něco, co už zapomněli, nebo když nemají učivo ještě dost zafixované) jim opravené první kolo nechám na tabuli, aby se během druhého kola mohli dívat, jak jsme to řešili. Děti pak mají motivaci poslouchat a snažit se pochopit to mé vysvětlování. Pak je super je pochválit za to, jak se jim zvedl počet bodů v tom druhém kole, že se v dovednostech posunuli.
Když je v jedné skupině méně žáků, vybereme dopředu jednoho žáka, jehož body se budou násobit dvěma. Ideálně tyto žáky každé kolo střídat.
Závěr: Hodnotit nemusíte, pokud děti pracovaly a bavilo je to, můžete být spokojeni. Další možností je například „malé jedničky“ pro vítězný tým (výhodou je, že jedničku dostanou i žáci, kteří jich obvykle nedostávají nějak moc). Ještě další možností je nechat děti spočítat si svoje body a přidávat jedničky i těm, kteří jsou v nevyhrávajícím týmu, ale mají hodně bodů.
Snad jsem vysvětlila srozumitelně – pokud ne, klidně mi napište, upřesním.